Seboroická dermatitida je běžným onemocněním, které postihuje 1-3 % populace. Nejčastěji se vyskytuje mezi 18. a 40. rokem života s tím, že muži jsou postiženi 6× častěji než ženy. Příčinou seboroické dermatitidy jsou tři patofyziologické mechanismy. Existuje mnoho dalších faktorů, které mohou projevy seboroické dermatitidy zhoršovat nebo spustit fázi vzplanutí (flare-up). Mezi tyto faktory patří například stres, vyčerpání nebo přepracování.
Obsah
Známy jsou tři faktory(1), které se podílejí na vzniku seboroické dermatitidy:
U pacientů se seboroickou dermatitidou se v některých oblastech pokožky zvyšuje tvorba kožního mazu, který je zde zadržován. V mazu se pak nadměrně množí lipofilní kvasinky rodu Malassezia.
Tyto lipofilní kvasinky jsou přirozenou součástí kožní flóry(kožního mikrobiomu).
Jejich přemnožení však působí jako spouštěcí faktor zánětlivé reakce, která vede k zarudnutí a ke zrychlené obnově kožních buněk. Právě zarudnutí v kombinaci s odlučováním šupinek kůže jsou charakteristickými znaky seboroické dermatitidy.
Je známa celá řada vnějších i vnitřních faktorů, které mohou seboroickou dermatitidu zhoršovat či spustit fázi flare-upu:
Seboroická dermatitida může být způsobena stresem, který postihuje všechny orgány, zejména pak kůži. Stresová zátěž má totiž významný vliv na sekreci mazu, zánětlivou reakci a na imunitní pochody.
Seboroická dermatitida byla popsána také u pacientů s poruchou imunitního systému (např. u HIV pozitivních pacientů). Seboroická dermatitida je často diagnostikována u HIV pozitivních pacientů, její projevy však zpravidla mizí po zavedení antiretrovirové léčby (2).
Seboroická dermatitida je také popsána u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Pokles hladiny dopaminu totiž vede k poruchám tvorby kožního mazu a ke změně jeho složení.
Rovněž některá duševní onemocnění mohou podporovat rozvoj seboroické dermatitidy.
Ačkoli výše uvedená onemocnění mohou zvýšit riziko rozvoje seboroické dermatitidy, sama přítomnost seboroické dermatitidy neznamená riziko vzniku výše uvedených onemocnění. Ve skutečnosti pacienti s těmito závažnými onemocněními představují jen malou část pacientů trpících seboroickou dermatitidou. Ta se nejčastěji vyskytuje u zcela zdravých jedinců (4).
(1) De Angelis YM, Gemmer CM, Kaczvinsky JR, Kenneally DC, Schwartz JR, Dawson TL. Three etiologic facets of dandruff and seborrheic dermatitis: Malassezia fungi, sebaceous lipids, and individual sensitivity. Journal of Investigative Dermatology Symposium Proceedings. (December 2005), Vol. 10, 3, pp. 295-297.
(2) 40. Szepietowski JC, Reich A, Wesołowska-Szepietowska E, Baran E. Quality of life in patients suffering from seborrheic dermatitis: influence of age, gender and education level. Mycoses. (2009), Vol. 52, 4, pp. 357-363.
(3) Bittencourt Sampaio ALS. Seborrheic dermatitis. Anais Brasileiros de Dermatologia. (nov/dec 2011), Vol. 86, 6.
(4) Gary W. Clark|Sara M. Pope|Khalid A. Jaboori, Diagnosis and Treatment of Seborrheic Dermatitis – American Family Physician, www.aafp.org (consulted on July 7, 2016)
