Vypadávání vlasů je běžným tématem konzultace u dermatologa. Existují různé typy vypadávání vlasů (akutní a chronické telogenní effluvium, androgenetická alopecie nebo věkem podmíněné vypadávání vlasů), které jsou způsobeny odlišnými příčinami. Proto také vyžadují rozdílný přístup v léčbě.
Obsah
Růst vlasů je v přírodě cyklický, proto hovoříme o vlasovém cyklu. Ten je charakterizován třemi různými fázemi, během kterých vlasy rostou, jsou udržovány, poté vlasy regredují a následně vypadávají.
V průběhu života vlasového folikulu se opakuje v průměru 25-30 vlasových cyklů. Počet vlasů v růstové fázi je naštěstí vždy vyšší než počet vlasů ve fázi výpadové. Denně člověku vypadne přibližně 25-60 vlasů, což je považováno za zcela normální.
Vypadávání vlasů se může individuálně velmi lišit. Můžeme ho rozdělit do dvou hlavních kategorií: akutní (reakční) vypadávání vlasů(akutní telogenní effluvium a anagenní effluvium) a chronické vypadávání vlasů(chronické telogenní effluvium, androgenetická alopecie a věkem podmíněné vypadávání vlasů).
Reakční vypadávání vlasů (akutní telogenní effluvium) je nejčastějším typem vypadávání vlasů u žen. Je charakterizováno zvýšeným vypadáváním vlasů 3-4 měsíce po působení spouštěcího faktoru. Proto se tento typ vypadávání vlasů často nazývá „reakční vypadávání vlasů“. Sezónní vypadávání vlasů je jedním z příčin akutního telogenního efluvia.
Dochází k porušení vlasového cyklu, výsledkem je abnormální, difúzní a současné vypadávání vlasů. Poměr vlasů v anagenní fázi se sníží na 70 % (oproti 85 % za normálního stavu) a poměř vlasů v telogenní fázi se zároveň navýší na 30 % (oproti 10 % za normálního stavu). Za jeden den může jedinci vypadnout až 300 vlasů (za normálního stavu se jedná pouze o 25-60 vlasů).
Stres, nízkokalorická dieta, období po porodu nebo po chirurgických zákrocích, změny ročních období: to vše jsou spouštěcí faktory reakčního (akutního) vypadávání vlasů. Pokud je příčina vypadávání vlasů odhalena a odstraněna, vlasy začínají opět růst, a to zpravidla během 6 měsíců.
Anagenní effluvium má poměrně rychlý nástup (v rozmezí několika dnů až týdnů). Výsledkem je náhlé difúzní vypadávání vlasů vedoucí často až k těžké plešatosti. Postihuje až 80 % všech vlasů a objevuje se jak u mužů, tak i u žen.
Tento typ vypadávání vlasů se nejčastěji objevuje u onkologicky nemocných pacientů, kteří užívají chemoterapii nebo jsou vystaveni radioterapii v oblasti hlavy nebo krku.
Androgenetická alopecie je definována jako chronické vypadávání vlasů (trvající déle než 6 měsíců), který postihuje zejména muže. Jednotlivé vlny vypadávání vlasů vedou ke snížení hustoty vlasů.
Mechanismus vzniku androgenetické alopecie je hormonální a zahrnuje aktivaci androgenních receptorů dermální papily. Tato zvýšená citlivost androgenních receptorů je stimulována dihydrotestosteronem (aktivní metabolit testosteronu), což způsobuje miniaturizaci vlasového folikulu. To vede ke změnám ve vlasového cyklu a tím k poruchám růstu vlasů. Vlasy jsou stále tenčí a tenčí, až se jejich růst zastaví docela.
Pokročilým stádiem androgenetické alopecie je plešatost. Ta je nejčastější formou vypadávání vlasů u mužů. Androgenetická alopecie vzniká často na genetickém pozadí, a to ve velmi mladém věku (někdy již okolo 20. roku věku). V tomto případě je ohraničená plešatost zpravidla vázána na určité oblasti kštice, zejména se jedná o oblast čela a spánků s ústupem vlasové hranice dozadu.
