Hnědé skvrny na kůži postihují mnoho lidí. Existují různé příčiny vzniku hnědých skvrn a ty se navíc sčítají. Lepší pochopení různých příčin vzniku hyperpigmentace vám umožní zavčasu přijmout preventivní opatření šitá na míru vaší pleti a vašemu typu hnědých skvrn.
Obsah
Hyperpigmentace a hnědé skvrny se objevují v důsledku zvýšené aktivity melanocytů, což jsou buňky epidermis produkující melanin. Melanin je biologický pigment, který je zodpovědný za zbarvení kůže, tedy za její světlou či tmavou barvu. Rovněž barva vlasů a očí závisí na melaninu.
Za příčinu vzniku hyperpigmentace lze považovat jakýkoliv vnitřní či vnější faktor, který stimuluje aktivitu melanocytů u daného jedince.
Sluneční záření patří mezi hlavní příčiny vzniku hyperpigmentace. Hnědé skvrny způsobené sluncem se mohou objevit na jakýchkoliv místech vystavovaných slunci, např.: na obličeji, krku, dekoltu, rukou, předloktích, ramenech a zádech.
Slunce v kombinaci s jinými příčinami vniku pigmentace kůže zvyšuje pravděpodobnost výskytu hnědých skvrn na všech částech těla.
S přibývajícím věkem se kůže ztenčuje, stává se křehčí a citlivější jak na vnitřní (např.: hormony), tak i na vnější (např.: slunce, znečištění) faktory, což má za následek vznik hnědých skvrn spojených s jinými znaky stárnutí, jako jsou vrásky a ztráta pevnosti.
Vznik hnědých skvrn souvisí jak se sluncem, tak se stárnutím pokožky. Tomuto jevu se říká fotostárnutí, jedná se o předčasné stárnutí pleti způsobené opakovaným vystavováním se UV záření. Slunce je jednou z hlavních příčin vzniku stařeckých skvrn.
Hormony, konkrétně ženské pohlavní hormony, jsou jednou z hlavních příčin vzniku hyperpigmentace. Hyperpigmentaci, která vniká v důsledku působení hormonů, nazýváme „chloasma“.
Existuje celá řada okolností, za kterých se hormonální hnědě skvrny objevují, všechny však mají jedno společné: nadbytek hormonů, ať už se jedná o těhotenství, hormonální antikoncepci či hormonální substituční terapii. Těhotenství je období, během kterého je riziko vzniku hnědých skvrn s názvem melasma či „ těhotenská maska “ obzvláště vysoké.
Hormonální hnědé skvrny se objevují na obličeji: čelo, tváře, nos, horní ret nebo brada. Jakmile se hladiny hormonů vrátí do normálu, například po porodu nebo po přerušení hormonální terapie, skvrny zpravidla vyblednout, někdy však zůstávají a vyžadují vhodné ošetření.
Zánět kůže je jednou z hlavních příčin vzniku hyperpigmentace, zejména u lidí s tmavou barvou pleti. Po kožním zánětu (akné, ekzém, psoriáza, chemický peeling či laserové ošetření) nebo jakémkoliv jiném poškození (popálení, oděrka atd.) se kůže sama obnoví, zároveň však začne produkovat větší množství melaninu, proto se právě v místě léze mohou objevit hnědé skvrny nebo hyperpigmentovaná jizva.
Je známo, že některé léky způsobují hyperpigmentaci. V důsledku jejich užívání pokožka získá abnormální barvu. Jedná se například o tyto léky: amiodaron, hydroxychlorochin a fenothiazinová neuroleptika. Výše uvedená léčiva si nepleťte s fotosenzibilizujícími molekulami, které mohou v důsledku působení slunečního záření způsobit zánětlivou reakci vedoucí k zarudnutí, plakům, svědění atd. Jako příklad lze uvést nesteroidní protizánětlivé léky nebo fluorochinolonová antibiotika.
Některé léky jsou jak fotosenzibilizující, tak způsobující hyperpigmentaci.
Zeptejte se svého lékaři či lékárníka, zda vaše léčba nezahrnuje nějaké léky, o kterých je známo, že způsobují hyperpigmentaci.
Pokud ano, důrazně se doporučuje po celou dobu léčby aplikovat sluneční ochranu. Po ukončení léčby se pigmentace zpravidla vrací do normálu, tento proces však může trvat měsíce, někdy i roky.
Znečištění způsobuje, že je pleť vysušená, matná a citlivá (někdy se stává intolerantní). Znečištění celkově podporuje předčasné stárnutí pleti. Oxidace molekul, které jsou v kůži přítomné (zejména pak v kožním mazu), přispívá ke vzniku hnědých skvrn. Znečištění je tedy další z příčin vzniku hyperpigmentace.
Mezi příčiny vzniku hyperpigmentace patří faktory související s životním prostředím, jako je kouření, ať už aktivní či pasivní.
Má se za to, že i nadbytek modrého světla se podílí na předčasném stárnutí pokožky a způsobuje tvorbu hnědých skvrn. Modré světlo je součástí spektra viditelného světla a je přirozeně produkováno sluncem nebo uměle LED osvětlením a obrazovkami elektrických spotřebičů. Trávení velkého množství času před obrazovkou počítače proto může mít škodlivé účinky na kůži, i když neporovnatelné s pobytem na slunci.
Kožní onemocnění zvané acanthosis nigricans je charakteristické přítomností silných, tmavých plaků v některých kožních záhybech. Tyto kožní projevy mohou být spojeny s některými metabolickými onemocněními, například s cukrovkou nebo syndromem polycystických ovarií.
Lupus je autoimunitní onemocnění, během kterého může kůže získat intenzivně červenou barvu, a to zejména na obličeji. Tyto červené skvrny mohou po čase zhnědnout a přetrvávat v čase. Nejčastěji používaný lék na lupus, hydroxychlorochin, je další z příčin vzniku hyperpigmentace.
Všeobecně se má za to, že i nedostatek některých vitamínů přispívá k tvorbě hnědých skvrn, proto je i nedostatek vitamínů považován za další z příčin vzniku hyperpigmentace… Příkladem takového vitamínu je vitamín B12, který pomáhá regulovat melanin v kůži. Pokud má tělo vitamínu B12 nedostatek, pokožka začne produkovat více melaninu a na kůži se začnou objevovat pigmentové skvrny. Aby se tomuto předešlo, je potřeba jíst potraviny obsahující vitamín B12: maso, ryby a mléčné výrobky. Vegetariáni a vegani by měli zvážit užívání vitamínu B12 ve formě doplňku stravy.
Příčiny vzniku hyperpigmentace jsou velmi rozmanité: hormony, léky, nedostatek vitamínů atd. Působením na tyto různé příčiny lze omezit výskyt hnědých skvrn. Zvláštní zdůraznění patří slunečním paprskům, které umocňují všechny příčiny vzniku hyperpigmentace a zvyšují pravděpodobnost vzniku hnědých skvrn.
